Adresa pro doručování:
Spálená 727
388 01 Blatná
Adresa sídla:
Spálená 727
388 01 Blatná
"Rýžoviště se nachází v oploceném parku zámku Blatná o rozloze asi 40 ha. Ten má převážně charakter lužního lesa, ve V části se nachází anglický park z 19. století a travnatá parterová plocha se skupinami stromů. Celý park je protkán sítí zpevněných cest. Severní okraj rýžoviště je zatopen zvýšenou hladinou řeky Lomnice, který zde vytváří četné laguny. Část sejpů byla zničena či poškozena při zakládání parku a při jeho následných úpravách. Pozemky se nachází na území MPZ Blatná. "
"Základní umělecká škola čp. 4 se nachází ve městě Blatná na území městské památkové zóny, podél tř. J.P. Koubka, do které je orientována východním vstupním průčelím. Objekt se stává ze dvou částí – z původního objektu základní umělecké školy z konce 19. století a z nové části přistavěné do dvora z roku 1993. Nová budova není předmětem památkové ochrany. Jedná se o patrový částečně podsklepený dům situovaný na obdélném půdorysu a je zastřešen sedlovou střechou s vikýři, která je kryta pálenou bobrovkovou krytinou. Dům se nachází v klesající terénu od jihu k severu. Vstupní eklektické průčelí je sedmiosé, s krajními mělkými rizality ukončenými atikovými volutovými štítky a se středovým rizalitem, který je ukončen atikovým volutovým štítem. Průčelí je členěno hladkým lizénovým rámem, s plochami uvnitř bosovanými. Nad korunní římsou se uplatňuje atikové pole s balustrádou. Dům dnes slouží jako základní umělecká škola. V pol. 20. století bývala v domě i městská radnice."
Jedná se o patrový objekt z kamenného zdiva, dispozičně velice ojedinělý, mající ve svém přízemí hospodářské prostory, v patře potom seník a obytnou část, zařízenou v klasicistním slohu. Vlastní dům pochází z 2. poloviny 19. století. K objektu vede ze západní strany kamenné schodiště s nárožní podestou, na niž navazuje dřevěná pavlač, nesena jedním kamenným krakorcem. A končící asi ve dvouch třetinách záchodem, který je i v přízemý. Hospodářské prostory přízemku jsou zaklenuty pruskými klenebními poli do pasu. Zcela východní část je vlastně kůlnou do které vede segmentově klenutý vězd. Stropy v patře jsou povalové. Stávající střešní krytina je pálená bobrovka, uložená na korunu.
Základní škola J.A.Komenského čp. 387 se nachází na území MPZ Blatná. Jedná se o pseudorenesanční dvoupatrovou budovu s některými pozdně klasicistní prvky, se zvýšeným přízemím a suterénem, postavenou v letech 1902-1904 na půdorysu tvaru E, a to karlínským stavitelem a císařským radou Václavem Nekvasilem dle návrhu blatenského rodáka architekta Karla Fialy.
Měšťanský dům čp. 212 na území městské památkové zóny a tvoří velmi významný urbanistický a architektonický prvek v sídelní struktuře města. Významná budova z pol. 19. století má z památkového hlediska cenné dochované dispoziční řešení a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména klenuté prostory plackovými klenbami v přízemí a segmentovými klenbami ve sklepení a výplně oken a dveří s kováním. Památkově hodnotná jsou klasicistní průčelí se štukovými prvky. Jeho památková hodnota je umocněna i z historického a kulturního hlediska, kdy se nejdříve jednalo o radnici, později o soud a v současné době dům slouží jako muzeum a knihovna. Památková ochrana se vztahuje na budovu měšťanského domu se dvorem.
"Budova bývalé občanské záložny čp.99 v Blatné je mimořádně hodnotným a cenným dokladem architektonické kvality a stavebního vývoje, který dokumentuje proměny historického jádra města Blatné. Důležitou skutečností je také fakt, že dům, který si zachoval řadu velmi cenných architektonických i konstrukčních prvků z období svého vzniku i velmi zdařilé přestavby kolem roku 1900, nebyl pozdějšími stavebními úpravami degradován natolik, aby byla nějakým výraznějším způsobem snížena památková hodnota uvedené nemovitosti. Dům čp. 99 tak reprezentuje hodnotný a ve hmotě autenticky dochovaný příklad architektury tak specifické, jako je peněžní ústav u úplného konce 19.století, a je tedy důležitým pramenem pro dokumentaci této kategorie staveb v jihočeském regionu. Jeho památkový význam ještě navíc umocňuje jeho urbanistická poloha, tedy hodnota spočívající v celkovém a pohledově exponovaném uplatnění ve frontě domů v linii třídy J.P. Koubka v samém historickém jádru města, na území MPZ Blatná. "
Sokolovna v Blatné je jednou z nejhodnotnějších funkcionalistických staveb v jižních Čechách. Stavbu navrhl významný místní architekt František Průša z Volyně, jehož stavby dosahují celorepublikové úrovně. Budova sokolovny se zachovala naprosto v autentickém stavu, zachovaly se všechny povrchy, dveřní i okenní výplně, vybavení stavby, včetně technického zázemí, ke kterému náleží například vzduchotechnika. Celá stavba je tak učebnicí technologií, materiálů, designu a technických vymožeností období První republiky.
Zámek byl postaven v roce 1575 vlastníkem Janem Horčice z Prostého, upraven ve druhé polovině 18. století v přízemí s bossovaným portálem a velkou vstupní síní s lunetovou klenbou. Původní renesančí zahrada byla v 18. století přeměněna v zahradu barokní. Hospodářské budovy s volutovým štítem pochází z roku 1603. Pozdně renesanční sýpka navazuje na obytnou část. Unikátní je konstrukce mansardové střechy zámku barokního typu s krytinou přírodní břidlice.
Jedná se p klasická zděná pilířková boží muka, hladce omítaná. Vysoký hladký hranolový sokl stojí na kamenné základové desce, sokl ukončuje přesahující hranolová římsa. Hladký pravidelně válcový dřík je zakončený plochou kruhovou hlavicí. Na hlavici dosedá malá krychlová lucernová nástavba, otevřená na každé straně mělkou obdélnou vpadlinou. Stěny lucerny ukončuje hranolová římsa nesoucí velmi nízkou jehlancovou střechu zakončenou prutovým křížem.
Tvrz Buzice, zvaná též Buzický hrad, stojí na jihozápadním okraji obce Buzice, asi 4 km východně od Blatné, stojí na nízkém pahorku 1 km jihozápadně od Buzic. Její nejstarší částí je třípatrová, hranolová, původně obytná věž ze 14. století. K ní byla později postupně přistavěna dvě patrová křídla, jižní a východní, přestavěná ve druhé polovině 17. století na sýpku. Původní val a příkop jsou zachované na východní a jižní straně. Nádvoří je uzavřeno na západní a severní straně kamennou ohradní zdí. V původní podobě (druhá polovina 15. století - výstavba pravděpodobně proběhla za Jana z Buzic) se sestávala tvrz z lichoběžníkové věže, prostorného paláce a pomocných budov. Všechny objekty přiléhaly k hradební zdi a ve všech podlažích byly plochostropé. Opevnění podporoval vodní příkop, kolem něj vznikl ještě val, opatřený na jižní straně zdí, zesílenou čtrnáctibokou polygonální věžičkou.
Zděná stavba na obdélném půdorysu s rovným závěrem je situována ve středu obce, na návsi. Zděná stavba postavená na obdélném půdorysu s rovným závěrem, orientovaná k západu. Má trojúhelný štít, střecha je sedlová, nad závěrem valbová, u hřebene vyrůstá hranolová oplechovaná zvonice se zvonovou střechou.Památková ochrana se vztahuje na kapli včetně pozemku.
Při severozápadním okraji vsi se nachází venkovská usedlost čp. 1 s vestavěným novým rodinným domem čp. 81. Jedná se o třítraktovou usedlost, kde selskobarokní štít obytného stavení je orientováno k jihu, do přilehlé komunikace.Areál je tvořen obytným stavením na východní straně, dále novým rodinným domem čp. 81 s navazujícími stájemi a stodolou na severní straně dvora- Rodinný dům není předmětem památkové ochrany. Na jihu je situovány chlévy s malou stodůlkou. Na západní straně je dvůr uzavřen ohradní zdí s vraty bez památkové ochrany. Na štít obytného stavení navazuje nový vjezd, který je rovněž bez památkové ochrany. Před štítem obytného stavení se nachází předzahrádka, jejíž oplocení není součástí kulturní památky.Památková ochrana se vztahuje na usedlost včetně pozemku.
Venkovská zmodernizovaná usedlost čp. 3 se nachází na návsi a tvoří její západní stranu návsi. Zdobený štít obytného stavení je orientován k východu, do přilehlé návsi. Areál tvoří cenný urbanistický prvek v intravilánu obce.Areál je tvořen obytným zmodernizovaným stavením na jižní straně a navazujícími zmodernizovanými chlévy. Ve střešní rovině obytného stavení i chlévů se nacházejí novodobé sedlové vikýře. Na západní straně je situována stodola. Na severní straně se nacházely hospodářské objekty - špýchar, stáje, kolna. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byly budovy zbourány. Ještě v 80. letech 20. století objekty existovaly. Na jejich místě se nachází drobný přístřešek u východní hranice dvora. Na přístřešek se nevztahuje památková ochrana. Na východní straně se nachází nový objekt, který byl vystavěn ve druhé polovině 20. století.
Venkovská usedlost čp. 26 se nachází uprostřed obce podél místní komunikace do Blatné. Venkovská usedlost je orientová štítovým průčelím do návsi, k severu a je tvořeno polovalbovým štítem obytného stavení a polovalbovým štítem kolny, mezi kterými je brána a branka. Na štít kolny navazuje krátký úsek ohradní zdi. Areál usedlosti je tvořen na západní straně obytným stavením s novodobým zápražím do dvora a na něj navazují klenuté chlévy na obdélném půdorysu. Na jihu je usedlost uzavřena drobným hospodářským stavením - tříprostorovými chlívky a průjezdnou stodolou s přístavkem. Na severu je situována otevřená kolna, na jejíž štít navazuje na západě brána a branka a na východě krátký úsek ohradní zdi. Východní hranice je jednak tvořena obvodovými stěnami sousedního objektu a ohradní zdí. Na stodolu navazují vrátka, které jsou bez památkové ochrany. Před štítem obytného stavení se nachází předzahrádka, jejíž oplocení je bez památkové ochrany.
Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkovicům a od r. 1981 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav soc. péče, dnes soukromý majetek
Kaplička Panny Marie v Čekanicích je cenným dokladem drobné sakrální architektury. Zděná stavba postavená na mírně obdélném půdorysu s rovným závěrem, orientovaná k východu. V ose vstupního západního průčelí je prolomen vysoký valený vstup s kolmou špaletou, orámovaný zcela nevhodnou špaletou tvořenou vínovými kachlíčky. Portál, přístupný dvěma stupni, uzavírá novodobá kovaná mříž a novodobé výplňové dveře s prosklenou horní částí. Vrchol průčelní stěny přechází v nepatrně vysazený trojúhelníkový štít, prolomený ve většině výšky úzkou valenou nikou obdélného půdorysu, bez výzdoby. Boční stěny prosvětluje půlkruhové okno s kolmou špaletou, rámované opět kachlíčkovou šambránou a uzavřené hustou mříží. Vrchol stěny je mírně vysazen. Kolmá stěna závěru hladká, nečleněná, přechází v nepatrně vysazený trojúhelníkový štít. Sedlovou střechu kryjí betonové tašky tvarovky. Kaple stojí na vysokém rozšířeném soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu, opět nevhodně obložen kachlíčky.
"Tento nevelký hrádek postavený ve 14. století se nachází na malé ostrožně nad velkým Černívským rybníkem chráněné z východní strany příkopem. Z Hrádku se dochovaly zříceniny hranolové věže (východní a západní část) a několik málo zdí do výšky cca 2 m.Hrad Křikava stával na ostrohu nad rybníkem u vsi Černívska. Zbytky hradebních zdí nasvědčují téměř obdélníkovému tvaru opevnění, v jehož středu stála hranolová obytná věž. Menší zahloubené stavení bylo v severozápadním nároží hradby. Hrad byl obehnán příkopem dosud patrným, přístupný byl od východní strany. Dnes se dostaneme ke zřícenině po hrázi rybníka, který chránil hrad od západu.Hrad Křikava nebyl doposud podroben žádnému detalnějšímu průzkumu a přesto již za současného stavu vědomostí můžeme konstatovat, že se jedná o kvalitní stavbu malého méně významného šlechtického hradu. Jeho zděná fáze s centrální obytnou věží zapadá do rozvíjení ve 14. století velmi oblíbené donjonové dispozice. Představuje náročnější variantu vybavenou kromě obytné věže i dalšími stavbami, u nichž předpokládáme obytnou funkci. "
"V centru obce Čekanice je situována kaple sv. Jana Nepomuckého na hrázi rybníka Zádvorský. Kaple se nachází při jižní straně rybníka. Neobvyklá zděná stavba postavená na úzkém příčně obdélném půdorysu. Tělo kaple široce obdélné, otevřené velkým obdélným prostupem, ve kterém stávala patrně keramická socha sv. Jana Nepomuckého. Památková ochrana se vztahuje na kapli bez pozemku."
"Ve středu obce se nachází původně gotický kostel sv. Václava, který byl v roce 1765 přestavěn na prostornější barokní stavbu. Kostel tvoří spolu se sousední goticko – renesanční tvrzí, pozdně barokní farou, špitálem a neogotickou hrobkou Linckerů a Lilgenauů zajímavou památkovou zónu. Přiznání vhodného stupně památkové ochrany však prozatím dosaženo nebylo. Kostel je jednolodní orientovanou stavbou s pravoúhle ukončeným presbytářem, se čtvercovou sakristií ve východní ose kostela a v západním průčelí s hranolovou věží. Areál kostela je tvořen kostelem sv. Václava, který je obklopen nepoužívaným bývalým hřbitovem ohraničený ohradní zdí se vstupní bránou na jihu."
Jedná se o renesanční tvrz z konce 16. století, s menšími úpravami z 18. století. V 19. století přeměněna na sýpku. Tvrz je jednopatrová, zděna, volně stojící budova s hlavním průčelím o třech okenních osách, hladce omítnutá, v severozápadním průčelí se nachází polygonální arkých, nad východním a západním průčelím jsou trojdílné štíty členěné polosloupy, nad nimi pak převýšený barokní štít. Uvnitř jsou valené klenby s lunetami.
"Lesní kaple s hrobkou je typickým dokladem romantizující pseudogotické stavby s funerální funkcí spojené s významnými rody Battagliů z Bratronic a Enisů z Lažan. V regionu ojedinělé umístění mimo sídelní útvar, představuje důležitý krajinotvorný prvek. Dochovaná křížová klenba, náhrobní desky a krypta.Byla postavena roku 1894 Quido Battagliou. "
Rýžoviště u Chlumu je součástí rozsáhlého komplexu pozůstatků rýžování zlata na Závišínském potoce mezi Blatnou a Bělčicemi. Část rýžoviště v k. ú. Chlum u Blatné je dlouhá asi 2300 m a jeho šířka se pohybuje mezi 50 – 200 m. Leží v nadmořské výšce 450 – 460 m na mírném východním svahu na pravém břehu potoka. Nachází se zde souvislé pásmo rýžovnických sejpů, jam a struh, orientovaných kolmo ke korytu potoka. Výška sejpů se pohybuje mezi 1 – 2 m, výjimečně jsou vysoké až 3 m. Na parc. č. 312/3 probíhá paralelně s potokem několik set metrů dlouhá, částečně zatopená strouha, která zřejmě sloužila jako náhon k rýžovnickým splavům. Na opačném východním břehu Závišínského potoka leží část rýžoviště v k. ú. Bezdědovice, dále na severu rýžoviště pokračuje v k. ú. Závišín u Bělčic.
"Venkovská usedlost čp. 6 se nachází ve středu obce Chlum, na návsi. Hlavní průčelí je orientováno k západu, do přilehlé návsi a tvoří jeho východní část. Usedlost je datována do první pol. 19. století. Na mapě stabilního katastru z roku 1837 je venkovská usedlost zachycena ještě bez výměnku a navazujících chlévů. Jedná se o usedlost v řadové zástavbě okolních usedlostí a její budovy jsou situovány podél obdélného dvora. Na severní straně se nachází obdélné obytné stavení s tabulovým štítem s křídly do návsi, na které navazují klenuté stáje. Na jižní straně je situován výměnek s volutovým štítem orientovaným do návsi a za ním je situován nový rodinný dům čp. 56, který byl vystavěn na místě hospodářské budovy. Východní strana je uzavřena stodolou. Zbývající část východní strany je uzavřena novými kovovými vraty bez památkové ochrany. Jižní část dvora mezi novým rodinným domem a stodolou bez ohraničení. "
Nepatrné zbytky hrádku z cca 14.-.15. století, dochováno zdivo do výše cca 50cm půdorysu cca 4x3m.
Jedná se o zemědělskou usedlost výrazně pohledově situovanou na svažitém západním okraji návsi; ve štítě datace 1815. Usedlost, štítově orientovaná do návsi, přízemní, na obdélném půdorysu, sestává z obytného stavení a navazujícího chléva, stájí a kolny, která byla v minulosti zdemolována a v současnosti existuje pouze zbytek obvodových zdí kolny. Na štítovou stěnu obytného stavení navazuje kamenná ohradní zeď s brankou, uzavírající z jižní strany dvůr. Brána byla v minulosti zcela zdemolována. K usedlosti přiléhá na východě velký mírně svažitý částečně zatravněný dvůr. Severní stranu dvora uzavírá stodola s datací 1885 ve štítě. Na stodolu na severu navazuje ovocná zahrada obehnaná zbytky kamenné ohradní zdi. K západní straně dvora přiléhá zahrádka se zbytky kamenné ohradní zdi.
Jedná se o památkově chráněná boží muka patrně z poč. 18. století. Boží muka se nacházejí při pravé straně silnice, jsou situována v příkopovém náspu.Masivní vysoký kamenný postament s profilovanými krycími deskami. Na postamentu ozdobným písmem latinsky vytesána dedikace Panně Marii Bolestné („SANCTISSIME DEI MATE R DOLOROSAE“). Postament je členěn mělkými nikami, vymezená tesanou linkou, které mají obdélníkový tvar s obloučkově nahrazenými rohy. Na postamentu stojí vysoký, štíhlý dřík s dvěma prstenci pod horní krycí deskou a s jedním prstencem nad malou hranolovou patkou. Boží muka jsou ukončeny hranolovou kaplicí s mělkými nikami obdélného tvaru s obloučkově nahrazenými rohy. Hranolovou kaplici zdobila patrně patrová ustupující stříška, dnes bohužel poškozená.Vrcholová ozdoba, ozdobně kovaný křížek, je uložena v Městském muzeu v Blatné.
"V intravilánu obce Drahenický Málkov se nachází areál venkovské usedlosti čp. 9. Dvouštítové průčelí spojené bránou je orientováno k západu, k přilehlé komunikaci. Areál venkovské usedlosti se sestává z obytného stavení s navazujícími stájemi na jihu, dále kolnou s chlívky na severní straně dvora. Mezi štítem obytného stavení a kolny je dvůr uzavřen bránou a brankou v ohradní zdi. Na východní straně dvora se nachází stodola, která byla ve druhé polovině 20. století přestavěna na obytné účely. Ve dvoře se nacházejí nechráněné objekty - přístavky, drobné objekty, dělící a ohraničující ploty.Jedná se o cennou venkovskou usedlost se zachovalým štítem z období lidového baroka, která vyniká zvláštním půvabem a malebností."
Pohřebiště se nachází v nadmořské výšce 520 m na temeni nevýrazného pahorku, který leží nad pramenem bezejmenné vodoteče ústící do Závišínského potoka. Na protáhlém temeni jsou situovány tři mohyly, které vytvářejí řadu ve směru západním – východním a jejichž násypy jsou v těsné blízkosti vedle sebe. Průměr násypu je 7 až 9 m a jejich výška se pohybuje v rozmezí 0,8 – 1,5 m. Na povrch mohyl vystupují kameny z vnitřní konstrukce, vystupující mohutné balvany naznačují, že při budování mohyl mohly být využity přírodní skalní útvary.
Farní budova byla vystavěna kolem roku 1803, stodola byla přistavěna v r.1847 a stáje v r. 1877. Jedná se o patrovou budovu o čtyřech okenních osách v průčelí a třech na bočních stranách, s valbovou střechou. Místnosti v přízenmí jsou u obytného objektu fary zaklenuty - jedná se o plackové klenby, které jsou v hlavní společenské místnosti rozděleny na pole a doplněny o nosné pasy. Kromě těchto kleneb se v přízemí nachází ještě klenby valené, které jsou mírně stlačené a doplněné o pětiboké výseče. Pozemek okolo fary není památkově chráněn a je obehnán novodobou z části kamennou zdí.
"Farní kostel v Černívsku je postaven na strmém pravém břehu zdejšího rybníka. Kolem kostela se nachází funkční hřbitov, ohrazený kamennou zdí (později rozšířený k severu). Farní kostel Nejsvětější Trojice pochází zřejmě ze 14. století, prošel důkladnou barokní přestavbou roku 1722. Opraven roku 1933 a v 90. letech 20. století. Vnitřní zařízení pochází většinou z poloviny 18. století, nejcennějším artefaktem je Madona z doby kolem roku 1520."
Dnes je 23.4.2024
Svátek má Vojtěch
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Jiří
Státní svátky a významné dny na zítřek:
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 |
18
1
|
19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
