Adresa pro doručování:
Spálená 727
388 01 Blatná
Adresa sídla:
Spálená 727
388 01 Blatná
Usedlost je datována do první pol. 19. století. Jedná se o uzavřenou selskou stavbu, s netypickým umístěním barokních štítů traktu obytného (stavěn od jihu k severu) a sýpky (postavena od východu k západu), tj. kolmo na sebe. Vjezdová brána byla nově přestavěna ve 2.pol. minulého století, není zaklenuta.
Fara byla přestavěna v baroku, v letech 1763—67. Budova je jednoduchá jednopatrová, obdélná volně stojící stavba, fasády nečleněné, kolem oken štukové rámování, v průčelí maltézský kříž.
Poutní centrální kostel sv. Jana Křtitele je architektonicky zajímavou stavbou z první poloviny 18. století s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky. Z městečka vede ke kostelu křížová cesta tvořená kamennými kapličkami z roku 1762 s uzavíratelnými obrazy jednotlivých zastavení. Původní obrazy Václava Šebeleho ze druhé poloviny 19. století, malované na plechu, nahradily roku 2004 nové, zhotovené žáky 9. třídy ZŠ v Radomyšli v rámci projektu „Po stopách historie“.
Významná lidová architektura 18. století barokního typu s výraznou urbanistickou funkcí určující charakter cesty k poutnímu kostelu sv. Jana Křtitele. Jedná se o 15 zastavení Křížové cesty. Jednotlivé kamenné výklenkové kaple lichoběžníkového půdorysu stojící na vysokém podstavci. V průčelí vysoká mělká nika půlkruhově zakončená, uzavřená dvoukřídlými kovovými dvířky. Stěnu dále člení hladké lizeny a oblounové římsy, které přecházejí i na boční stěny. Trojúhelníkový štít s prohnutými hranami, nahoře ukončen koulí s jetelovým křížem. Stěna závěru hladká.
Jedná se o jednopatrový dům s jednoduchou klasicistní fasádou z 1.čtvrtiny 19.století, s 6 osami oken, domovní vchod a vchod do krámu má kamenné ostění zaklenuté polokruhem. Uvnitř v přízemí jsou klenby plackové a valené s pětibokými výsečemi, s letopočtem 1833.
Jedná se o patrovou budovu z poloviny 19.století se sedmiosým členěním s fasádou s pozdně klasicistními prvky. Střední vjezd je zaklenut segmentem, v jeho nadpraží je trojúhelníková římsa nesená konzolami. Nad třemi středovými osami je trojúhelníkový štít, za ním z hřebenu vystuouje hranolová vížka.
Sousoší Blahoslavené Panny Marie je mimořádně kvalitní a velmi zajímavou uměleckou prací J.Platzera z 2.poloviny 19.století. Zvláštní je spojení světců sv. Šebestiána a sv. Fabiána v jednou sousoší. Jedná se o ukázku typu objektu náboženského zaměření, který byl v obcích rozmisťován jako projev zbožnosti či jako upomínka nějaké konkrétní události, v tomto případě jako připomínka požáru z roku 1833. Plastika dobře zapadá do intravilánu obce a umocňuje její urbanistickou hodnotu. Představuje doklad řemeslné dovednosti a zručnosti našich předků, včetně jejich náboženského a estetického cítění.
Archeologicky zkoumaná část raně středověkého pohřebiště se nachází na ploše 68 ´ 26 m severně a severovýchodně od kostela sv. Martina. Základy středověkých staveb byly zjištěny v jižní části pohřebiště mezi kostelem a barokní farou. Pohřebiště i pozůstatky kurie byly po výzkumu opět zasypány a nad povrchem terénu se nijak neprojevují. K objevu raně středověkého pohřebiště došlo v roce 1963, kdy bylo při skrývce na farské zahradě zničeno množství kostrových hrobů. Na lokalitě následně proběhl v letech 1963 – 68 záchranný a posléze systematický archeologický výzkum, při němž byla prozkoumána větší část kostrového pohřebiště z 12. století a několik objektů johanitské kurie z poloviny 13. století. Hroby byly uspořádány do 26 – 28 řad a pohřbení do nich byly převážně ukládáni v natažené poloze na zádech s hlavou orientovanou k západu. Některé hroby měly kamenné obložení nebo byly kryty kamennými náhrobními deskami. Těch bylo nalezeno celkem 48 a část z nich byla označena rytími značkami s motivem kříže, střely či luku se šípem. Nalezeny byly též hroby s protivampyrickými opatřeními (svázání nebo zatížení mrtvého kameny, úmyslné porušení kostry), v jihozápadní části pohřebiště.
Dům je datován do 1. poloviny 19.století.Jedná se o dům se selskobarokním prohýbaným štítem s nezvyklou dispozicí navazujících budov a vjezdové brány s polokruhovým obloukem a štukovými motivy.
Jedná se o uzavřenou selskou usedlost z první poloviny 19. století, s klasicistním štítem i výzdobou, průčelí je završeno tympanonem s paprskovou výzdobou. Velmi hodnotná vesnická architektura
Výklenková kaple z 18. století je na příčně obdélném půdorysu, orientovaná k východu. V průčelí velká valená nika s obrazem Piety. Volutový štít. Střecha pultová krytá prejzy.
Hradiště Hradec leží v nadmořské výšce 550 - 557,6 m na severozápadním předvrcholu Holého vrchu (kóta 562 m), který vybíhá do údolí Brložského potoka vzdáleného 250 m západním směrem. Lokalita je ze tří stran chráněna příkrými svahy klesajícími na severní a západní straně k Brložskému potoku a na jihu do širokého bočního údolí mezi Holým a Trubným vrchem. Na jediné přístupné jihovýchodní straně byl hřbet výběžku přepažen fortifikačním systémem, z něhož se dochoval výrazný val a téměř neznatelný příkop. Val o délce cca 45 m je široký 10 – 12 m a dosahuje výšky až 2 m. Opevněny byly patrně též oba boky hradiště – zejména na jižní straně probíhá po hraně hřbetu menší boční val o výšce asi 0,5 m, který se připojuje k hlavnímu opevnění. Vnitřní plocha hradiště s osou probíhající ve směru severozápadně – jihovýchodně má nepravidelně oválný tvar, v její centrální části se nachází malá vrcholová plošinka, jejíž boky se svažují ke hranám hřbetu. Při rozměrech 105 × 50 m je celkový rozsah hradiště asi 0,6 ha.
Jedná se o uzavřenou zemědělskou usedlost z konce 18. století s klasicistním štítem a tympanonem. Obytné stavení je trojprostorového typu, přestavěno a modernizováno v interiéru.
Jedná se o uzavřenou selskou usedlost se selskobarokními štíty při silnice Radomyšl-Sedlice, z první poloviny 19. století. Na levé straně dvora stojí obytné stavení, kolna a chlév, na pravé pak druhé obytné stavení, chlév a za ním stodola. Uprostřed čelní strany dvora je postavena sýpka, po jejíž obou stranách jsou vjezdové brány se segmentovými záklenky.
Jedná se o dochovanou historickou část venkovské usedlosti, kdy sýpka pochází pravděpodobně z 19. století.
Mlýn byl vystavěn ve dvou obdobích a to v 16. století a následně 19. století, nad branou jsou dodnes patrná psaníčková sgrafita, která souvisejí se zděným renesančním špýcharem mlýna, jehož oba boční štíty jsou ukončeny čočkami. Obytné stavení má vysoké, trojitě zakončený štít se slepými okny a baldachýnovým maltovým motivem uprostřed.
Dům reprezentuje typický, v 19.století přestavěný měšťanský dům s dvorní pavlačí, který si i přes svou míněnou přestavbu a částečnou adaptaci ve 20.století zachoval svůj charakter a vysokou památkovou hodnotu, zvláště v intaktně dochované vnitřní dispozici přízemí. Velmi významné je dochování plackových a valených kleneb v celém rozsahu přízemí. Památkově hodnotné je i uliční pozdně klasicistní průčelí s krajními bosovanými rizality. Velmi významné je i dvorní křídlo s pavlačí a navazující hospodářské stavení s plackovými klenbami.Dům se nachází na území MPZ Blatná.
Patrová budova s kratším hospodářským křídlem ( postaveném v tupém úhlu pochází pravděpodobně ze 17. století. V části hospodářského křídla doloženy pozůstatky renesanční kaple sv.Rocha. Obytná část je šestiosá, okna jsou zdobena šambránami s uchy a zvýrazněným klenákem.
Boží muka jsou pravděpodobně datována do 18. století (1751).Cenná ukázka kamenných pilířkových božích muk s kovovým křížem ve vrcholu. Jedná se o kvalitní kamenickou prací. Vzhledem k umístění božích muk v otevřené krajině plní boží muka mimořádnou krajinotvorbou funkci pro charakter Strakonicka.
Areál domu je datována pravděpodobně do 18. století, literatura se zmiňuje o raně barokním vzniku, na císařském otisku stabilního katastru se jedná o spalný, zřejmě dřevěný objekt.Významná areál domu z raně barokní doby má z památkového hlediska cenné dochované dispoziční řešení a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména v přízemí, které je celé zaklenuto – valenými klenbami s výsečemi, plackovou klenbou a geometricky těžko definovanou klenbou, výplně dveří a oken s kováním. Památkově velmi hodnotné je vstupní průčelí domu s atikovým patrovým štítem se štukovými prvky a šambránami. Z památkového hlediska je cenná i hospodářská budova s hambalkovým krovem s ležatou plátovanou stolicí. Dům se nachází na území MPZ Sedlice.
Dnes je 23.4.2024
Svátek má Vojtěch
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Jiří
Státní svátky a významné dny na zítřek:
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 |
18
1
|
19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
