Adresa pro doručování:
Spálená 727
388 01 Blatná
Adresa sídla:
Spálená 727
388 01 Blatná
Pseudogotická kaple z roku 1857, postavená v půdorysu kříže se vchodem z východní strany a věžičkou osmibokou, ukončenou štíhlým jehlancem. Jedná se o jednolodní stavbu, loď je plochostropá, presbyterium rovněž. Průčelí je hladce omítaná, prolomená novogotickými portály a lomenými okny.
Farní budova byla zbudována po roce 1750. Je obdélníkovou, jednopatrovou stavbou s mansardovou střechou, fasády jsou členěny bosovanými lizénami, okna mají štukové rámování.
"Přízemní budova se zachovaným původním půdorysem v současné době přestavěna pro bytové účely. Zajímavý je pravoúhlý žulový portálek vstupu, nad nímž jsou erby a korunka.Zakladatelem byl Jiří Zdeněk Vratislav z Mitrovic, majitel statku Pole. Na základě jeho poslední vůle byl 21. února 1656 zřízen špitál pro 6 chudých osob. Starý špitál stál původně u silnice horažďovické. V r. 1856 byla vystavena nynější budova, nad jejíž vchodem je znak Linkerovský a de Arvayovský. "
"Kocelovický kostel představuje zajímavou ukázku venkovské církevní architektury ze sklonku rané gotiky se zachovanými zbytky opevnění v mohutné hřbitovní zdi. Obecně se vznik kostela klade na přelom 13. a 14. století. Areál kostela je tvořen jednolodním kostelem s pětibokým presbytářem, sakristií a zvonicí, dále hřbitovem obklopující kostel, který je ohraničen ohradní zdí s bránou. V mohutné hřbitovní zdi se dochovaly zbytky opevnění."
Pohřebiště leží v nadmořské výšce 510 m na temeni mírného návrší nad levým břehem Hajanského potoka. Nachází se zde skupina devíti mohyl, z nichž pět vytváří probíhající ve směru západně – východně, zbývající čtyři mohyly leží na svahu návrší západně a jižně od předešlých. Mohyly mají kruhovité či oválné násypy o průměru 5 – 8 m a výšce do 1,5 m. J. Siblík v roce 1905 uvádí, že další mohyly byly patrně zničeny při těžbě kamene. Některé mohyly byly navršeny kolem balvanů, které na vrcholu návrší vystupují na povrch. Před rokem 1905 prokopal čtyři mohyly Josef Siblík.
Venkovská usedlost bez špýcharu čp.31 s konturovaným křídlovým štítem se nachází v obci Kocelovice v jejím centru. Malá náves se otvírá z jihu místní komunikace spojující Lnáře a Bělčice na Strakonicku; ze severní strany dominuje štítové průčelí zmíněné usedlosti.Jednoštítová zděná zemědělská usedlost má uzavřený půdorys s obytným a hospodářským traktem v pravém pořadí s kolmo posazenou stodolou. Protáhlý úzký obdélný dvůr je vymezen obytným stavením, chlévy, stodolou a budovou sousední usedlosti vlevo. Vstupní brána se nedochovala, usedlost je vůči komunikaci vymezena dřevěným plotem.
Nemovitost č.p.9 v Kožlí představuje tradiční zděnou uzavřenou zemědělskou usedlost s typickým dvouštítovým průčelím a náročnou štukovou výzdobou.Je hodnotným reprezentantem mladší vrstvy lidové architektury na Blatensku.
Venkovská usedlost č. p. 5 se nachází ve středu obce Lažánky, na jižní straně návsi. Štít obytného stavení a ohradní zeď s bránou je orientována k severu, do přilehlé návsi. Areál nepravidelné protáhlé usedlosti je tvořen na východní straně u návsi obytným stavením s navazujícími chlévy a výměnkem a dále v zadní části zahrady, na jihovýchodní straně, dvěma stodolami. Na západní straně, naproti obytnému stavení se nachází sýpka s terénním lochem a drobným hospodářským objektem u severní ohradní zdi. Na severu je usedlost uzavřena ohradní zdí s dvoukřídlovými vraty mezi zděnými pilíři. Východní strana dvora (zahrady) mezi obytným stavením a stodolou je ohraničena plaňkovým plotem. Jižní strana zahrady je bez ohraničení.
"Stavba zámku Lnáře byla zahájena v roce 1666 vedle původní renesanční tvrze. Dokončena byla roku 1685 podle plánu italského stavitele Giovanniho Batisty Maderny, který projektoval i blízký augustiánský klášter. V r. 1727 nechal nový majitel panství hrabě Leopold Josef Künigl zámek opravit a částečně přestavět; jeho úpravy se dotkly i zámeckého parku. Vnější podoba zámku se od roku 1727 nezměnila, pouze interiéry během let měnily svoji podobu. Na výzdobě se podíleli např. I.F. Platzer (mytologické sochy v parku, kašna se sochou Poseidona), P. Brandl a F. Bílek. V roce 1972 zahájila generální prokuratura jeho rekonstrukci a od roku 1980 v ní pokračovala česká vláda. Od roku 1985 sloužil zámek jako reprezentační a rekreační středisko Úřadu vlády. Luxusní historická apartmá byla v době totality rezervována pro nejvyšší komunistické představitele. V roce 1992 byl zámek spolu s hospodářstvím vrácen původním majitelům.
Původní tvrz stojí severozápadně od zámku, který byl v 17. století budován v její těsné blízkosti. K dvoupatrovému věžovitému jádru objektu se na východě a západě připojují boční křídla. K průjezdu s lomeným obloukem vjezdu, umístěnému v přízemí věžovitého průčelního stavení, vede přes pozůstatek vodního příkopu mostek. Průčelí této části objektu uzavírá renesanční obloučkový štít. Levé křídlo, s členitým půdorysem, je v podstatě dvoutraktové. Zhruba kolmo navazuje jednotraktové pravé křídlo s pravidelným obdélným půdorysem na střední část objektu. Nepravidelná dispozice objektu, respektive rozvrh jeho vnitřní dispozice, je důsledkem postupného narůstání a přestaveb jeho částí. Skladba zaklenutých prostor v suterénu a přízemí a mladších stavebních úprav, reprezentuje dlouhé časové období existence objektu. Stávající forma půdorysná a hmotová je v neposlední řadě výsledkem úprav, které objekt prodělal po ztrátě původní funkce a jeho zapojení do provozu pivovaru. Likvidace tohoto provozu se zčásti destruktivně dotkla i autentických prvků starého zámku.
Objekt kláštera je barokní čtyřlodní dvoupodlažní stavba s rajskou zahradou uprostřed. Fasáda je hladká s okny se stuhovou šambránou. Fasáda je členěna kordónovou a podokenními římsami. Interiér budovy obsahuje kromě jiného křížové klenby a v přízemí otevřené arkády situované do rajského dvora. Budova již zaznamenala novodobější úpravy včetně přístavby venkovního schodiště a spojovací chodby s provozní budovou léčebny. V západní části areálu navazuje stavebně na kostel Nejsvětější trojice
Původní starý kostel byl v roce 1735 zbořen a na jeho místě vystavěn současný. V roce 1776 byla vystavěna nová zvonice s dřevěnou nástavbou. Počátkem 90.let minulého století byl kostel ve velmi špatném stavu opravován, byla opravena střecha včetně krovu, oprava venkovních fasád a oken. Po povodních v roce 2002 je v havarijním stavu, staticky je zajištěn táhly.
Silniční most č. 1763-2 přemosťuje odtok z Veského (Zámeckého) rybníka na hlavní průjezdné silnici obcí poblíže zámku Lnáře. Je konstruován jako masivní kamenný, dvouobloukový, kolmý, s horní mostovkou, s křídly na návodní straně, oboustranné parapetní zídky. Na mostě uprostřed po obou stranách stojí sochy s podstavci, na návodní straně socha sv. Jana Nepomuckého, na straně opačné socha sv. Donáta.
Kaple zbudována v roce 1700 ,zařízení pochází z 1. poloviny 18. století. Jedná se o barokní hranolovitou stavbu sklenutou kupolí s lucernou. Na východní straně je připojena hranolovitá věž. Střecha je sedlová na věži stanová.
Zemědělská usedlost která se stává z přízemního zděnného domu s dochovanou pecí a dále z hospodářských objektů je charakteristickým dokladem lidové architektury z první poloviny 18. století.
Chalupa je hodnotným příkladem poloroubené lidové architektury. Objekt vykazuje vysoký stupeň autenticity, neboť v minulosti neprošel žádnými radikálními úpravami. Dokládá také způsob života chudších sociálních vrstev ve vesnickém prostředí. V obci i v okolí se již další podobné stavby nevyskytují, jedná se proto rovněž o vzácně dochovaný příklad poloroubené architektury v této oblasti.
Velmi hodnotný a starobylý bývalý zájezdní hostinec čp. 7 je nepřehlédnutelným a díky patrovému polovalbovému štítu s barokním lemováním urbanisticky působivým prvkem na jižním okraji obce Myštice. Památková hodnota spočívá v zachování původního stavebního objemu a v částečně dochované dispozici.
Rýžoviště leží v nadmořské výšce 420 m v úzké nivě Lomnice mezi úpatím svahu a řekou. Souvislé pole sejpů o výšce převážně mezi 1 až 2 m se dochovalo v délce asi 300 m na pravém břehu řeky, jeho šířka se pohybuje od 40 do 80 m. Na S straně sejpy dosahují téměř až k říčnímu korytu. V pásmu podél řeky je pásmo sejpů členěno krátkými hlubokými strouhami orientovanými k Lomnici, ve větší vzdálenosti od vody se mezi sejpy nacházejí samostatné nepravidelné jámy. Je pravděpodobné, že rýžoviště pokračovalo dále na V, kdy byly sejpy zničeny.
Usedlost je datována do první pol. 19. století. Na mapě stabilního katastru z roku 1837 je venkovská usedlost zachycena v rozsahu odpovídající současnému stavu. Jedná se o usedlost s budovami na severní a jižní straně kolem pravidelného dvora, který je na východní a západní straně ohraničen ohradní zdí. Na jihu se nachází obytné stavení s hospodou a na severu je stodola s chlévem. Dvorek je předělen plaňkovými ploty a plotem z pletiva, které nejsou předmětem památkové ochrany.
"Původně zde stávala menší kaple, na jejímž místě v letech 1763–1765 vyrostl nový barokní kostel. O stavbu se zasloužila hraběnka Marie Alžběta Serenyiová, architektem byl zřejmě slavný Kilián Ignác Dientzenhofer (někdy je uváděno podle plánů jeho žáků). V místě se nacházela již v 17. století také poustevna. Sláva nového poutního místa zanikla za vlády Josefa II. Kostel velmi zchátral a opraven byl až v roce 1938 díky majiteli škvořetického zámku JUDr. Novákovi.Barokní kostel je architektonicky zajímavou stavbou z druhé poloviny 18. století s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky - klenby v interiéru - kupole a pruská placka, pilastry, kamenné portály a další.V současné době je kostel vyrabován a zazděn. "
Kostel sv. Jana Křtitele je architektonicky zajímavou barokní stavbou s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky od významného architekta K.I. Diezenhofera. Hodnotné jsou barokní klenby v lodi a presbytáři s nástropní výmalbou, dále truhlářské výrobky včetně kování a řemeslné prvky. Významný areál kostela je architektonicky doplněn pětibokou umrlčí kaplí - hrobkou, která byla postavena rovněž podle Diezenhoferova plánu v letech 1750-1752.
Renesanční zámeček v Poli z konce 16.stol. byl pravděpodobně postaven na místě bývalé středověké tvrze. Hlavní objekt zámku byl vybudován jako pohodlné renesanční panské sídlo, inspirované o 10 let starší Kratochvílí ( inspirací mohla být např. i v detailech fasády – použití nik ve štítech s mušlemi v konchách). Velmi hodnotné jsou jednoznačně bohatě členěné štíty, které prozrazují práci zkušeného stavitele (patrně z nějaké významné soudobé huti, možná rožmberské) – dokládá to mj. i dochovaný štítek nad východním rizalitem s rozeklaným tympanonem a odvážně konstruovanými cihelnými čučkami. Sedlová střecha krytá bobrovkami je při obou kratších čelech uzavřená členitými renesančními štíty.
Zděná stavba na příčně obdélném půdorysu, orientovaná k východu. Na vysoký hranolový sokl navazuje užší hranolové konkávně projmuté tělo kaple, v průčelí valeně ukončená nika s dřevěným rámem. Hladký trojúhelníkový štít. Boční a zadní stěny nečleněné. Střecha sedlová krytá bobrovkami. Z hřebene vyrůstá jednoduchý kříž.
Obytné stavení je datováno pravděpodobně do poloviny 19. století a nebo na konec 18. století.Drobná usedlost je tvořena obytným roubeným stavením na severní straně a na něj kolmo navazuje stodůlka na západní straně. Dvůr na jihu není ohraničen. Na západní, severní a východní straně je pozemek ohraničen plaňkovým plotem.
Počátky existence vodní tvrze, která je součástí v podstatě dochovaného renesančního zámečku, spadají pravděpodobně do druhé poloviny 15. století. Dochované pozoruhodné památkové hodnoty zámečku – historické i umělecké, jsou výsledkem stavební proměny původní, pravděpodobně pozdně gotické tvrze v drobné renesanční panské sídlo; tyto stavební fáze zformovaly podstatné rysy hmotových objemů exteriéru i se sgrafitovou výzdobou průčelí a dispozičně a konstrukčně i interiéru objektu (některé z klenutých prostor; ). Další stavební období doplnila srovnatelné hodnoty jen v „detailu“ (brána; klasicistní úpravy) a ztlumila především renesanční stylový výraz dvorního průčelí. V 1. čtvrtině 20. století byla vybudována schodišťová věž v sz. koutu nádvoří. Zámeček se nachází na území MPZ Sedlice.
Bývalý panský Šternberský dům čp. 140 je situován uprostřed obce, v JV koutu náměstí T. G. Masaryka, podél hlavní komunikace do Blatné a Písku. Dům je zastřešen mansardovou střechou, která je kryta pálenou bobrovkovou krytinou a v západní střešní rovině se nacházejí volská oka. Přesah střechy po obvodu budovy tvoří malé zápraží s okapovými trámy. Vstupní fasáda je šestiosá a celou plochu pokrývá psaníčkové sgrafito, které je doplněno znaky, sgrafitovými šambránami s frontony a festony. Průčelí je v přízemí prolomeno čtyřmi okenními otvory a jedním dveřním otvorem v portálu. Okna dvoukřídlá, dvojitá, šestitabulková a osazena ve špaletě. Okno je iluzivně orámováno sgrafitovou šambránou s frontonem, kde rostlinné motivy. Vstupní portál je bosován se zvýrazněným postraním klenákem a vstup je zaklenut polokruhem. Objekt se nachází na území MPZ Sedlice.
Areál mlýna je tvořen na severní straně budovou skládající se z obytného stavení s navazující mlýnicí. Budova je situována ve svahu, takže na severní straně je přízemí a do dvora se jedná o patrovou budovu. Na jižní straně areálu je hospodářská budova na protáhlém obdélném půdorysu. Hospodářská budova je tvořena stodolou a chlévy. Na západní straně areálu se nachází náhon zásobující mlýn, který je dnes nefunkční, z větší části je zasypán zeminou.Mlýn je datován do poč. 17. století (původně se jednalo o panský dvůr), kolem r. 1680 přestavěn Krčíny z Jelčan na mlýn
Chalupa čp. 159 v Nádražní ulici je situována uprostřed obce Sedlice, v postraní Nádražní ulici. Štítové průčelí je orientována k východu a je tvořeno volutovým štítem obytného stavení a navazující bránou. Uliční průčelí je mírně předsazeno k uliční čáře oproti sousednímu domu na jižní straně. Chalupa drobných rozměrů je tvořena obytným stavením, na které navazují zmodernizované chlévy sloužící k obytným účelům. Obytné stavení s chlévy tvoří jeden celek se společnou sedlovou střechou, která je kryta taškami. Za stavením je zatravněná plocha přecházející volně v zahradu ležící na parc.č. 117/1, která už není předmětem památkové ochrany. Přímo za chlévy se nachází pergola se sezením a s krbem a v zadní části dvora je situován bazén, kde pergola i bazén jsou bez památkové ochrany.
Usedlost je datována do 80. let 20. století, postavena stavitelem Procházkou. Vstupní průčelí je pětiosé, v nárožích zvýrazněno lizénami. Průčelí je horizontálně členěno mírně předsazeným soklem a profilovanou korunní římsou, pod kterou je štukový pás tvořený novogotickými trojlistými kružbami. Fasáda je prolomena čtyřmi okenními otvory se zvýrazněným štukovým parapetem, kde okna jednodílná, osazena ve špaletě. Pod okny jsou vpadlá štuková pole v nichž jsou štukové ornamenty jakoby ve tvaru „kvadrilobu“. Mezi dvojicemi oken se nachází polokruhová nika, štukově orámována. V pravé části je prolomen segmentový vjezd do dvora.
Venkovský dům byl postaven ve 2. pol. 19. století.Venkovský dům je tvořen obytným stavením se sedlovou střechou na obdélném půdorysu a na něj navazují chlévy, které byly zmodernizovány na obytnou část. Zadní část chlévů byla zbořena a v části těsně u chlévů se dnes nachází otevřený přístřešek s pultovou střechou, ve kterém se dochovaly původní segmentové klenby do traverz. Na průčelí navazuje brána, která je tvořena dvoukřídlovými vraty mezi štítem obytného stavení a zděným pilířem. Dvoukřídlá vrata nejsou předmětem památkové ochrany. Za domem je situována prostorná zahrada, v ní stodola a v přední části dvora u silnice drobný hospodářský objekt, jenž nejsou předmětem památkové ochrany.
Dnes je 20.4.2024
Svátek má Marcela
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Alexandra
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 |
18
1
|
19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
