Svazek obcí Blatenska
Blatensko oficiální stránky

Památky

Zobrazeno 91-120 ze 141
 Sedlice sýpka bez č.p.

Sedlice sýpka bez č.p.

Datum: 26. 12. 2013

"Špýchar je pravděpodobně renesanční, datovaný do 16. století, s barokní úpravou kolem roku 1687.Památková hodnota špýcharu spočívá nejen v její historii, ale především v zachovalosti původních konstrukcí. Památková hodnota je umocněna i urbanistickým umístěním v bývalém hospodářském dvoře přilehlého zámku. Z památkového hlediska jsou cenné zachované historické konstrukce a zejména torza psaníčkových sgrafit na fasádách a kamenný portál s aliančním znakem nad ním. Určitou vypovídací hodnotu mají i vstupní dveře s původním zámkem. "

 Sedlice socha sv. Jana Nepomuckého

Sedlice socha sv. Jana Nepomuckého

Datum: 25. 12. 2013

Socha sv. Jana Nepomuckého je situována uprostřed obce Sedlice, v severovýchodní části náměstí T.G.Masaryka v přilehlém parčíku. Socha se nachází na území městské památkové zóny Sedlice, je orientována k východu a stojí na kamenném podstavci se soklem, který je obklopen kamennou čtvercovou balustrádou. Na hranolovém kamenném podstavci stojí pískovcová socha světce v esovitém prohnutí, v tradičním zobrazení nesoucí v pravé ruce krucifix. Socha je opatřena olejovým nátěrem. Socha je datována do 2. pol. 19. století.

 Sedlice kostel sv. Jakuba Většího

Sedlice kostel sv. Jakuba Většího

Datum: 25. 12. 2013

Sedlický kostel sv. Jakuba Většího je významnou barokní stavbou z pol. 18. století, který tvoří cenný architektonický a urbanistický prvkem v obci a v MPZ Sedlice. Kostel je architektonicky zajímavou stavbou, s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi (převážně klenby a barokní krov se dvěmi úrovněmi hambalků, s ležatou stolicí a středovým sloupkem) a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky (okna a dveře). Památkově hodnotný je zejména interiér kostela, kde se dochovala výmalba stěn a kleneb, kterou provedl roku 1902 Čeněk Gottlieb v tzv. beuronském stylu. Kostel je architektonicky doplněn o drobné stavby na hřbitově. Jde o budovu márnice z roku 1707 a o hřbitovní kapli P. M. Lurdské, která byla postavena ve stejné době a ve stejném slohu jako kostel, včetně interiéru s tzv. buronskou výmalbou.

 Skaličany (Blatná) venkovská usedlost č.p. 4

Skaličany (Blatná) venkovská usedlost č.p. 4

Datum: 24. 12. 2013

Usedlost je zřejmě datována do počátku 19. století.Areál venkovské usedlosti je tvořen obytným stavením s navazujícími chlévy a kolnou na východní straně dvora. Západní strana dvora je od jihu tvořena špýcharem s navazujícími klenutými stájemi. Dále na západní straně dvora se nachází samostatně stojící zděná hospodářská budova a torzo obvodových stěn kolny, jenž nejsou předmětem památkové ochrany. Dvůr na části západní strany je ohraničen kamenným tarasem se zděnou nadezdívkou. Na jihu je dvůr uzavřen mezi obytným stavením a špýcharem vjezdovou bránou a brankou. Dvůr býval na severu uzavřen roubenou stodolou s doškovou krytinou, která neexistuje již od roku 1973. Dnes není dvůr na severu uzavřen, volně přechází v navazující pozemky, zahrady.

 Sedlice mohylník

Sedlice mohylník

Datum: 24. 12. 2013

Mohylník v lese „Kamenice“ je příkladem středně velkého pohřebního areálu tvořeném 22 mohylami, z nichž většina je uspořádána do čtyř nepravidelných rovnoběžných řad probíhajících ve směru západ – východ.Řady jsou tvořeny (počítáno od J) 5, 4, 3 a 4 mohylami, zbývající mohyly se nacházejí buď v prostoru mezi řadami nebo v jejich okolí. Mohylové násypy mají průměr od 3 do 10 m, jejich výška je 0,3 až 1,3 m. Pohřebiště se rozkládá na ploše 80 ´ 50 m. Přestože nálezy získané z mohyl v 19. století jsou v současné době nezvěstné, na základě uspořádání mohyl do rovnoběžných řad lze usuzovat na raně středověké stáří lokality.

 Sedlice boží muka s křížkem

Sedlice boží muka s křížkem

Datum: 24. 12. 2013

Sloupková kamenná boží muka orientovaná k východu. Spodní polovina je tvořena hranolovým soklem s patkou a římsou, horní polovina je tvořena dříkem kruhového půdorysu se čtvercovou patkou a hlavicí, která je završena kovovým křížem s ukřižovaným Kristem. Na soklu nápis 1849.

 Škvořetice zámek

Škvořetice zámek

Datum: 23. 12. 2013

Jádro stavby zámku je z počátku 16.století s novorenesanční přestavbou z počátku 20. století. Původní třípatrová věž byla zvýšena o patro. Kolem obdélného ústředního dvora se zdvihají dvoupatrové budovy se severozápadní nárožní věží se stanovou střechou. Kolem dvora jsou zasklené arkády, v jižní části sedlový portál, na fasádě do zahrady pak kamenná pavlač. Průjezd do zámku s kazetovým stropem značné šíře,ve věži se dochovaly renesanční omítky - stopy sgrafit.

 Škvořetice venkovská usedlost č.p.8

Škvořetice venkovská usedlost č.p.8

Datum: 22. 12. 2013

Budovy areálu usedlosti jsou seskupeny kolem nepravidelného dvora. Památková ochrana se vztahuje v plném rozsahu na budovu špýcharu, který je situován na severní straně dvora a jeho štítové průčelí je orientováno k východu. Ostatní budovy areálu usedlosti - obytné stavení na jihu, hospodářské budovy na západní straně a kolna navazující na špýchar na severu jsou chráněny jen ve hmotě a tvaru. V době prohlášení v roce 1988 bylo obytné stavení a hospodářské budovy zmodernizovány a přestavěny.

 Škvořetice mohylník

Škvořetice mohylník

Datum: 22. 12. 2013

Ploché žárově pohřebiště u Škvořetic je příkladem velkého pohřebního areálu, který byl využíván v pozdně halštatském fázi na přelomu starší a mladší doby železné. S několika sty prozkoumanými hroby se jedná o jedno z největších pohřebišť tohoto období v Čechách. Z žárových hrobů uložených pod plochými kameny pochází početný soubor nálezů, který obsahoval bronzové šperky a nádoby, železné zbraně a součásti koňských postrojů.

 Tchořovice venkovská usedlost č.p.10

Tchořovice venkovská usedlost č.p.10

Datum: 22. 12. 2013

Usedlost je datována do poloviny 19. století. Na stabilním katastru z roku 1837 je usedlost znázorněna v téměř shodném půdorysném rozvržení.Obytné stavení bylo zmodernizováno a přestavěno v 80. a 90. letech 20. století. Na východním štítu se nachází letopočet 1993. Stodola pochází ze 30. let 20. století.Venkovská usedlost, díky zachovanému štítu a hmotové skladbě budov kolem dvora, si uchovala původní architektonický výraz. I přes nevhodnou přestavbu zadní části obytného stavení na moderní rodinný dům s podkrovím a modernizaci některých hospodářských budov usedlost stále vykazuje nesporné památkové hodnoty.

 Tchořovice tvrz

Tchořovice tvrz

Datum: 21. 12. 2013

"Bývalá gotická tvrz, přestavěná ve třetí čtvrtině 17. století na barokní sýpku, je situována uprostřed obce Tchořovice na nízké skalní ostrožně. Ze západní a jižní strany je chráněna nevysokým skalnatým svahem a dvěma rybníky – Hořejším a Dolejším, na východě a severu bývalým vodním příkopem, jenž byl později změněn v náhon. Podél východního průčelí se dochovaly bazény sádek. Kulturní památka je tvořena vlastní čtyřkřídlou dvoupatrovou tvrzí, dále východním kamenným mostem, příkopem s kamennou zídkou a jižním pozemkem. Památková ochrana se nevztahuje na kolnu v příkopě, na kamenné bazény sádek na východní straně před tvrzí, na přístavek před jižní fasádou tvrze, na betonou násypku, na betonový most, na drobný hospodářský objekt."

 Tchořovice venkovská usedlost č.p. 12 a č.p. 76

Tchořovice venkovská usedlost č.p. 12 a č.p. 76

Datum: 21. 12. 2013

Usedlost je datována do poloviny 19. století, skládá se z obytného stavení na severu, které bylo z větší části zmodernizováno, dále chlévem a kolnou, rovněž na severní straně dvora. Východní stranu dvora uzavírá stodola. Na jihu se nachází výměnek čp. 76 a za ním vepřín. Před průčelím obytného stavení je situována předzahrádka s oplocením. Mezi obytným stavením a výměnkem se nachází brána.

 Újezdec (Bělčice) kostel sv. Voršily

Újezdec (Bělčice) kostel sv. Voršily

Datum: 20. 12. 2013

Půdorysné uspořádání kostela, jakož i architektonické tvarosloví, v němž se prolínají románské a gotické prvky, datuje vznik kostela do 40. let 13. století a představuje typickou ukázku církevní architektury jihozápadních Čech s vlivy strakonické stavební huti. Kostel je cenným architektonickým a urbanistickým prvkem v obci. Kostelík sv. Voršily je architektonicky zajímavou stavbou s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky. Jedná se o křížovou klenbu bez žeber v presbytáři, o valené podklenutí kruchty, o pozdně gotický portál v severní stěně lodi včetně dveří a kování. V kostele se dochovala spousta truhlářských prvků včetně kování, řemeslných prvků. Památkově cenná jsou průčelí kostela s věží se zvýrazněnými architektonickými prvky - armované kamenné nároží a kamenné ostění oken. Kostel v Újezdci rovněž neprodělal žádné výraznější přestavby, takže si dodnes uchoval svůj středověký charakter, díky němuž se řadí mezi nejcennější církevní stavby Blatenska.

 Újezdec (Bělčice) výklenková kaple sv. Vojtěcha

Újezdec (Bělčice) výklenková kaple sv. Vojtěcha

Datum: 19. 12. 2013

Kaple je datována do konce 19. století. Na kapli se dochoval letopočet 1883, je spíše přechodovým typem mezi božími muky a výklenkovou kaplí, má podobu zděného hranolu na mírně obdélném půdorysu. Nevysoký šiřší sokl, dvakrát odstupněný, je omítnut hladce, ve dvou barevných odstínech. Na sokl dosedá hranolový podstavec s výrazně předsazenými krycími deskami. Podstavec má v přední části štukové pole s projmutými rohy. Pole je prázdné. Vlastní hmota kaple má na východní straně niku s půlkruhovým sklenutím na obdélném půdorysu. V nice bývala umístěna socha sv. Václava, dnes je nika prázdná. Zadní strana kaple má velmi mělkou polokruhovou niku. Kaple je ukončena profilovanou odstupněnou římsou. Kaple vrcholí trojúhelným štítkem se zvalbenou stříškou na zadní straně. Plocha štítku je štukově odstupňována a je zde letopočet 1883. Střecha je kryta pálenou bobrovkovu krytinou. Stříška vrcholí kovovým křížkem.

 Uzenice rýžoviště zlata

Uzenice rýžoviště zlata

Datum: 18. 12. 2013

Rýžovnické sejpy v lese „Jamky“ leží v nadmořské výšce 460 m v plochém terénu mezi Kostratským potokem a jeho bezejmenným pravostranným přítokem. Souvislé pásmo sejpů je dochováno především ve východní části lesa, ve vzdálenosti asi 100 m od Kostratského potoka, kde výška sejpů přesahuje 2 m a v prostoru mezi nimi nacházejí nepravidelné prohlubně a lineární strouhy směřující k potoku. Směrem k západu se rozměry sejpů postupně snižují a původně souvislé pásmo se rozpadá do několika samostatných polí. Rýžoviště je součástí rozsáhlého komplexu pozůstatků povrchové exploatace zlata v regionu severního Blatenska, pravděpodobně z období vrcholného středověku.

 Vahlovice (Myštice) pilířková boží muka

Vahlovice (Myštice) pilířková boží muka

Datum: 17. 12. 2013

Významná kamenná pilířová boží muka z druhé poloviny 18. století mají svojí polohou dominantní urbanistickou funkci v extravilánu obce a jsou cenným dokladem drobné lidové architektury. Boží muka jsou datována do roku 1764. Pilířková hranolová boží muka dosedají na hranolovou odstupněnou patku a jsou ukončena mohutnou odstupněnou krycí deskou s římsou. Patka božích muk má na přední straně vyryty dvě obdélná pole s obloučkovými rohy. V horním poli je nápis IHS, v dolním letopočet 1761. Vlastní dřík božích muk má v přední straně rovněž vyryté obdélné úzké pole s obloučkovými rohy. V poli je mělká, velmi úzká, polokruhová nika s konchou. Nika je uzavřena prosklením v dřevěném polokruhovém rámu. V nice bývala socha P. Marie, dnes je nika prázdná. Na krycí desce pilíře je umístěn kamenný nástavec ve tvaru hraněného soklu, který původně nesl kamennou kouli s kovovým jednoduchým křížkem (dle dokumentace z let 80-tých.).

 Záboří tvrz

Záboří tvrz

Datum: 16. 12. 2013

Bývalá tvrz čp. 74 stojí v západní části vsi ve svahu v těsné blízkosti kostela sv. Petra a Pavla. Jedná se o mohutnou patrovou kamennou stavbu na obdélném půdorysu. Budova je zastřešena valbovou střechou. Budova byla přestavěna na sýpku. Při východní straně budovy je ve skalním podloží vytesán menší sklep se třemi slepými lochy, přístupný z prostoru dvora.Velmi cenné jsou historické konstrukce dochované v interiéru tvrze jako jsou zrcadlové a segmentové klenby. Památkově hodnotné je i sýpkové patro včetně Ránkova krovu se stojatou stolicí. První zmínky o tvrzi pochází z 13.století.

 Vahlovice (Myštice) venkovská usedlost

Vahlovice (Myštice) venkovská usedlost

Datum: 16. 12. 2013

Netypická zemědělská usedlost se dochovala patrně bez větších rušivých zásahů, má nezvykle prosté hlavní průčelí schované za vyvýšenou zahrádkou, bývalá hospoda je upravena pro rekreační bydlení, špýchar s doškovou střechou v levém pořadí navazuje na sousední budovu, za kterou je skryt.Specifická je dodatečná přístavba hospody (v 2.pol. 19.stol. prodejna), má výstavní západní zadní štít s rokem 1881. Na půdě zřejmě dříve venkovní štít má uveden rok 1822.Velmi cenný je zděný špýchar s šindelovo-doškovou střechou je pravděpodobně z téhož období.

 Záboří kostel sv. Petra a Pavla

Záboří kostel sv. Petra a Pavla

Datum: 15. 12. 2013

"Kostel sv. Petra a Pavla se nachází ve výrazné poloze (561 m. n. m.) nad obcí a byl postaven kolem roku 1240 jako pozdně románský tribunový kostel. Kostel je orientovaný, trojlodní s trojboce uzavřeným presbytářem, sakristií v prodloužení presbytáře a s jižní předsazenou předsíní. Z románské doby se dochovalo masivní obvodové zdivo a klenba lodi, triumfální oblouk a konečně schodiště vedené až do podkroví v síle západní zdi. Stavební vývoj kostela završila roku 1713 barokní přístavba bočních lodí, jižní předsíně a brány do areálu. Po barokní přestavbě v 18. století je kostel trojlodní stavbou s kvadratickým presbytářem stejné šíře jako loď, trojbokým závěrem, zakončeným uvnitř segmentově, sakristií se zkosenými nárožími ve východní ose kněžiště a jižní předsíní. Velmi hodnotné jsou dvě pole románské křížové klenby v lodi, dále křížová klenba s paprsčitým závěrem v presbytáři a krovy nad všemi prostory kostela. V kostele se dochovala spousta truhlářských prvků včetně kování, řemeslných prvků. Významný areál kostela je architektonicky doplněn zvonicí z roku 1755 s přístavbou z 19. století a barokní vstupní bránou na jihu areálu. "

 Záboří fara

Záboří fara

Datum: 14. 12. 2013

Jednopatrová farní budova s jednoduchými barokními fasádami je datována do roku 1728. Farní budova se nachází v areálu hospodářského dvora, kde na severozápadní straně se nachází stodola. Součástí areálu fary je i přístupové kamenné schodiště ke kostelu situované na sever od farní budovy. Před farou je oltář se sochou Piety z r. 1862 - oltář je součástí nemovité kulturní památky fary.

 Závišín (Bělčice) rýžoviště zlata

Závišín (Bělčice) rýžoviště zlata

Datum: 13. 12. 2013

Rýžoviště u Závišína je součástí rozsáhlého komplexu pozůstatků rýžování zlata dochovaných na obou březích Závišínského potoka mezi Blatnou a Bělčicemi. Část rýžoviště v k. ú. Závišín u Bělčic a Kocelovice je dlouhá asi 1200 m a její šířka se pohybuje mezi 50 až 150 m. Leží v nadmořské výšce 470 m na pravém břehu potoka, kde vyplňuje širokou potoční nivu. Nachází se zde souvislé pásmo rýžovnických sejpů, jam a struh, z nich některé jsou zcela nebo částečně zatopeny. Výška sejpů se převážně pohybuje mezi 1 – 2 m. Dále k jihu rýžoviště pokračuje v k. ú. Chlum u Blatné. V porušených sejpech u usedlosti Lopatárna byly nalezeny zlomky keramiky ze 13. století.

 Doubravice venkovská usedlost č.p.41

Doubravice venkovská usedlost č.p.41

Datum: 12. 12. 2013

Obytné stavení je datováno do první poloviny 19. století. Stodola je novější, pravděpodobně z přelomu 19. a 20. století. Modernizace obytného stavení (vestavěné podkroví a modernizace části chlévů) pochází ze 70. let 20. století.

 Závišín (Bělčice) silniční most

Závišín (Bělčice) silniční most

Datum: 12. 12. 2013

Kamenný klenutý most v Závišíně datovaný zhruba do poloviny 19.století je velmi hodnotný a autenticky dochovaným příkladem dopravní technické stavby, která dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu.Je konstruován jako kamenný, masivní, dvouobloukový, mírně pravošikmý, s horní mostovkou, bez křídel.

 Hlupín kaple sv. Jana Nepomuckého

Hlupín kaple sv. Jana Nepomuckého

Datum: 11. 12. 2013

Zděná stavba na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem. Segmentově zakončený vstup, štukově orámovaný. Stěny členěny pilastry. Volutový štít od průčelí oddělen segmentově vyklenutou římsou. V bočních stěnách půlkruhově ukončené okno. Střecha sedlová, nad závěrem valbová krytá bobrovkami na korunu. Z hřebene vyrůstá šestihranná oplechovaná zvonička ukončená cibulovou střechou s makovicí a dvojitým křížem. Loď zaklenuta plackou, půlkruhový závěr konchou. Datována rokem 1819.

 Hlupín pamětní kámen

Hlupín pamětní kámen

Datum: 10. 12. 2013

Pamětní kámen je datován do 18. století. Pamětní kámen srdcovitého tvaru se dochoval na památku smrti francouzského důstojníka z války o rakouské dědictví (1741-1742). V roce 1923 při stavbě silnice do Zadních Zborovic se našly kosterní pozůstatky 28 francouzských vojáků.

 Mečíchov kaple sv. Vojtěcha a šest mezníků

Mečíchov kaple sv. Vojtěcha a šest mezníků

Datum: 9. 12. 2013

"Významná lidová architektura 18. století barokního typu s výraznou urbanistickou funkcí určující charakter návsi. Zděná stavba na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem. Nad valeným vstupem úsek římsy s půlkruhově vyklenutým středem, jinak hladké stěny boční i závěru. Volutový štít s oplechovanou hranou. V bočních stěnách valené okno. Ve zkosených částech trojbokého závěru segmentové okno. Střecha sedlová, nad závěren valbová, krytá bobrovkami na korunu. Z hřebene vyrůstá šestihranná oplechovaná zvonice s jehlancovou střechou s makovicí a dvouramenným křížem. Interier plochostropý. Kolem kaple umístěno při nárožích šest mezníků. "

 Mečíchov venkovská usedlost č.p. 6

Mečíchov venkovská usedlost č.p. 6

Datum: 8. 12. 2013

Usedlost je datována do první poloviny 19. století. Areál usedlosti je tvořen na východní straně poodstoupeným obytným stavením s bývalými chlévy, které byly zmodernizovány na obytné účely. Západní strana dvora je tvořena hospodářským traktem - stájemi, chlévy, kolnou a špýcharem. Na SV straně dvora se nachází stodola. Severní a část východní strany dvora před obytným stavením je ohraničeno ohradní zdí. Jižní strana je tvořena novými vraty bez památkové ochrany. Ve dvoře se nacházejí nové přístavky a přístřešky, které jsou bez památkové ochrany.

 Třebohostice kaple sv. Jana Nepomuckého a kříž před kaplí

Třebohostice kaple sv. Jana Nepomuckého a kříž před kaplí

Datum: 7. 12. 2013

Datována 1795, úpravy v 19. století.Zděná stavba postavená na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem, orientovaná k severu. V jižním průčelí obdélný vstup rámovaný širokou malovanou šambránou. Plocha průčelní stěny hladká, dále nečleněná, ukončená korunní římsou. Trojúhelníkový štít s půlkruhovým završením. Vrchol štítu zdobí malované sluneční hodiny. Boční stěna hladká, mimo osu stěny, blíže k závěru, je proraženo segmentové okno. Stěny trojbokého závěru hladké bez otvorů. Sedlovou, nad závěrem valbovou střechu kryjí bobrovky na korunu. Z hřebene střechy vyrůstá hranolová oplechovaná zvonice, otevřená půlkruhově ukončenými prostupy s žaluziemi. Jehlancová oplechovaná střecha zakončená kulovitou makovicí a křížem. Před kaplí stojí kamenný sloup zakončený litinovým křížem, datovaný rokem 1880.

 Třebohostice výšinné opevněné sídliště - hradiště Zámek, Zlatá Hora, archeologické stopy

Třebohostice výšinné opevněné sídliště - hradiště Zámek, Zlatá Hora, archeologické stopy

Datum: 6. 12. 2013

Nejvyšší část vnitřní plochy hradiště zaujímá oválná vrcholová plošina kopce s delší osou ve směru západ- východ, opevnění ale zahrnuje i část jižního aseverního svahu pod vrcholem kopce. Původní vstup je kladen na východní stranu. Hradiště se nachází na vrcholu kopce Zámek , který vybíhá směrem k jihu ze zalesněné pahorkatiny, jíž dominuje vrch Hřeben. Jednodílné hradiště nepravidelně kruhového tvaru zaujímá jak nevelkou vrcholovou plošinu v severozápadní části opevněné plochy tak horní části svahů zejména na jižní straně. Zatímco ze třech stran je hradiště chráněno příkrými svahy, na severní straně terén jen mírně klesá do širokého sedla mezi vrchem Zámek a kótami 596,5 m a 589,5 m. Obvodové opevnění vybudované převážně ve svahu využívá přirozenou terénní hranu vymezující vrcholovou partii kopce. Dochovalo se v podobě mohutného kamenného valu, který je nejlépe zachovaný na východní straně, kde je široký až 12 m a vysoký 2 – 2,5 m. V ostatních úsecích má šířku 6 – 10 m a vnější výšku kolem 1,5 m, na severní straně má podobu výrazné terénní hrany vysoké 1 – 1,5 m beze stop kamenné konstrukce. Vzhledem k poloze valu ve svahu a k značné míře jeho destrukce je vnitřní výška opevnění minimální a nepřesahuje 0,5 m.

 Chrašťovice venkovská usedlost č.p. 39

Chrašťovice venkovská usedlost č.p. 39

Datum: 5. 12. 2013

Usedlost je datována do první pol. 19. století.Jedná se o usedlost v řadové zástavbě okolních usedlostí a její budovy jsou situovány podél velmi úzkého obdélného dvora. Na západní straně se nachází obdélné zmodernizované obytné stavení s tabulovým štítem s křídly orientovaným k jihu. Obytné stavení má do dvora přistavěnou patrovou obytnou část, která předstupuje před původní líc objektu. Na obytné stavení navazují stáje, dále klenuté chlévy a v závěru kolna. Stáje byly zmodernizovány a přestavěny na bydlení. Dvůr býval na severu ukončen stodolou, která byla zbořena. Na jejím místě zůstalo torzo obvodových kamenných stěn. Ve dvoře se nachází spousta přístavků, přístřešků, pilířová kolna podél východní hranice, jenž jsou bez památkové ochrany, ale na památkově chráněném pozemku. Oplocení a dělení dvora je rovněž bez památkové ochrany.

Zobrazeno 91-120 ze 141

O nás

Svátek

Dnes je 29.3.2024

Svátek má Taťána

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Velký pátek

Zítra má svátek Arnošt

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Bílá sobota

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23
1
24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, pátek 29. 3. 2024
oblačno 18 °C 3 °C
sobota 30. 3. jasno 20/8 °C
neděle 31. 3. oblačno 20/9 °C
pondělí 1. 4. zataženo 19/10 °C